Vánoce jsou svátky rodinné pohody, radosti, štědrosti, pokoje a míru. Vůně jehličí, pečeného cukroví, vánočního kapra a bohatě prostřený stůl jsou symbolem kouzla vánočních večerů a teplého domova. Ovšem utvořit slavnostní vánoční náladu a stůl není tak lehké a vyžaduje to pečlivou přípravu. Vánoční atmosféra se utváří již při zdobení stromečku a při slavnostním prostírání stolu.
Základním prvkem štědrovečerního stolu je samozřejmě ubrus. Můžete zvolit tradiční bílý ubrus s vánočními prvky, jež má většina rodin ještě stále schovaný po svých rodičích, nebo si vybrat z bohaté nabídky ubrusů s vánočními barevnými motivy. Pokud nechcete experimentovat, tradičními barvami Vánoc jsou zlatá, červená a bílá. S kombinací odstínů se dá vystrojit krásný stůl, dbejte i na detaily, jako jsou barvy ubrousků. Určitě si nemusíte lámat hlavu, zda-li se stůl hodí k prostředí okolo, Vánoce slavíme jednou v roce a Vánoční stůl by měl být dominantou pokoje.
Nejčastější dekorací je adventní věnec, popřípadě svícen, či svíčky. Váš stůl ozdobí i mísa s ovocem především s jablky, ořechy a exotickým ovocem. Velice působivou ozdobou jsou větvičky jehličnatých stromů se svíčkami a pestrobarevnými ozdobami v keramické váze nebo dřevěném podstavci. Prostřený stůl můžeme ozdobit i kytičkou jmelí, kterou převážeme stužkou. Jmelí je symbolem Vánoc a štěstí v novém roce u nás i na celém světě. Váš stůl ozdobí i mísa s ovocem, mezi které patří především ořechy a jablka, nemusíme se bát zvolit i exotické ovoce jako je ananas či kokos. Pod talíř dáme šupinku z ryby, aby se nás po celý další rok držely peníze. Mezi jedny z klasických staročeských vánočních zvyků také patří dvě překřížené sekery, které tak chrání proti nemocem a úrazům. Od vánočního stolu nevstáváme, protože jinak by se rodina další rok nemusela sejít pohromadě. Hospodyně tak musí mít veškeré mísy a náčiní po ruce. Pod každý talíř můžeme i vkusně umístit trochu obilí, což symbolizuje zajištění dostatku jídla po další rok.
Pokud chcete mít o Vánocích i kvetoucí větvičky, je možné uříznout v přírodě větvičky z třešně, jasmínu nebo lísky a dáme je do vody, jsou-li zmrzlé, přeneseme je do chladnější místnosti nebo do sklepa. Po několika dnech je přeneseme do vlhčí teplejší místnosti, jejíž teplota by se neměla měnit a mělo by v ní být asi 20 °C, protože jinak se kvetení zpomalí. Pokud byste chtěli kvetení urychlit, je třeba namáčet větvičky v teplé vodě, případně můžeme do vody přidat několik kapek čpavku.
Štědrovečerní hostina v každé oblasti či kraji Moravy a Čech má svůj stálý, tradiční jídelní lístek. Některá vánoční jídla se ale připravují všude a liší se jen pojmenováním nebo přípravou. Nejčastěji podáváme o Vánocích oplatky s medem, chléb s česnekem, nejrůznější druhy ovoce, rybí (nebo pro děti hrachová) polévka, smažený kapr nebo filé s bramborovým salátem, pirohy se slanou nádivkou, šišky s mákem nebo tvarohem a Vánoční koláče, jako například štědrovečerní koláč, perníčky, záviny, bohatě zdobené drobné pečivo, sladké omáčky ze sušeného ovoce atd. Určitě si při zdobení nelamte hlavu a nebojte se experimentovat, aniž byste mysleli, co na to řeknou sousedé apod. Ke štědrovečernímu stolu se hosté totiž nezvou a rodina vaši snahu vždy ocení. Zcela výjimečně můžeme pozvat dobré přátele, kteří nemají to štěstí strávit svátky vánoční se svou rodinou.