Dárek patří odjakživa k jedněm z nejdůležitějších způsobů a prostředků, jak navázat, rozvíjet a upevňovat vztah mezi lidmi. Výměna drobností podporuje víru v to, že společně s dárkem je předáváno něco z nás, něco z našeho nitra. Však si připusťme, koho z nás by i sebemenší obdarování nepotěšilo kdykoliv v průběhu roku, natož pak právě o Vánocích?
Obyčej dávat dárek byl rozšířen mezi bohatými i chudými. Řemeslníci v dřívějších dobách dávali za přítomnosti trubačů pozornosti cechovním mistrům i jejich manželkám. Původně to bylo jen pečivo, později vzácné cínové i jiné nádobky. Na oplátku dostávali od mistrů pohoštění. V minulosti nosil dárky Mikuláš, dárky byly dětem nadělovány do punčochy nebo do boty. Nadělování dárků v podvečer Kristova narození se v katolickém prostředí prosazovalo obtížně. Vznik představy o postavě Ježíška, který přináší dárky pod stromeček, datujeme přibližně od 16. století, kdy byl potlačován kult svatých, v souvislosti s obdarováváním světce Mikuláše. Ježíšek tedy postupem času přejímal funkci postavy Mikuláše. Na našem území se zřejmě s německým vlivem pozvolna rozšiřovala nová tradice - přinášení vánočního stromečku a nadělování dárků Ježíškem. Dodnes někteří rodiče strojí dětem vánoční stromeček v předvečer Štědrého dne a ráno dětem oznamují, že stromeček přinesl právě Ježíšek. Štědrý večer jako hlavní svátek spojený s obdarováváním dětí se ujímá až v 19. století a zdomácňuje až na začátku 20. století. Děti drželi po celý den půst a těšili se, že večer uvidí za odměnu zlaté prasátko - prý záblesky z pušek místních myslivců. Tehdy však dárky ještě nebývali, prezentem byl stromeček samotný a cukroví na něm zavěšené. Dnes už jsou bohužel Vánoce spíše svátkem plným stresu a nákladných dárků. Měli bychom si však především vážit času stráveného s rodinou, ocenit maličkosti a v mnohém být - nejen v době Vánoc - o něco skromnější. Pravou nefalšovanou radost si můžete udělat například pečením cukroví.
Na válu prosejeme 400g hladké mouky se 150g vanilkového cukru a zpracujeme se 200g másla, jedním žloutkem a 120g strouhaných oříšků. Tvarujeme rohlíčky, na suchém plechu nebo pečícím papíru pečeme ve středně vyhřáté troubě.
Medové kuličky s kokosem
Uvaříme hustý sirup z vody, 100g cukru krupice a 100g medu. Přisypeme 150g strouhaného kokosu a tvarujeme kuličky, které obalujeme v kokosu a posypeme kakaem (100g). V závěru necháme volně usušit na podnose
Cukroví sv. Michala
300g mouky, 150g másla, 100g cukru, 2 sklenky světlého piva, sůl, 2 vejce, višně čerstvé nebo kompotovan
Ze všech složek vypracujeme těsto, zabalíme do alobalu nebo utěrky a necháme hodinu odležet v chladničce. Těsto pak rozválíme a vyplňujeme jím formičky nebo sklenkou vykrajujeme koláčky. Pečeme do zlatova při 170°C. Upečené zdobíme višněmi apod.
Zázvorové perníčky
3 až 4 vejce, 350g moučkového cukru, 150g medu, 3,5 lžičky mletého zázvoru (čerstvý i sušený), 100g sezamového semínka, 500g celozrnné pšeničné mouky, 1 lžička sody, kandovaný zázvor na zdobení
Vejce ušlehejte s cukrem, rozehřátým medem a zázvorem, přidejte sezam a mouku se sodou. Vyhnětené těsto nechte den odležet, pak je vyválejte a vykrajujte z něj různé kousky. Po upečení cukroví ozdobte rumovou polevou a proužky kandovaného zázvoru. Hodí se k čaji.
Pařížské žemličky
20g moučkového cukru, 1 žloutek, 1 vejce, 140g strouhaných mandlí, vanilkový cukr, citronová kůra a šťáva, 80 - 100g piškotových drobečků, na špičku nože kypřícího prášku, žloutek na potření, oloupané krájené mandle na posypání
Z uvedených surovin vypracujeme tuhé těsto a rozválíme je na tloušťku 5mm. Vykrájíme v něm tvar malých žemliček, které dvakrát potřeme žloutkem a posypeme krájenými mandlemi. Žemličky pečeme na plechu, na pečícím papíru, dozlatova při 180°C asi 7 minut. Pozor na to, že při delším pečení cukroví ztmavne a je tvrdé.
V následujícím díle se podíváme na vánoční zvyky za našimi hranicemi, které možná budou pro mnohé z vás inspirací jak udělat ty letošní vánoce trošku jinak.