Správná výživa ve spojení s prací zabezpečuje potřebnou látkovou výměnu, činí lidský organismus silným, zdatným a odolným vůči onemocnění. Racionální výživa pomáhá člověku udržet si normální práceschopnost, vysokou rozumovou aktivitu, svěžest a optimismus.
Na druhé straně pak nevhodné složení stravy, nevhodná úprava potravin a jejich nepřiměřená konzumace se nejednou projeví poruchami zdraví.
Bohužel v dnešní době málo kdo z nás po položení otázky, zda-li jí správně, může odpovědět kladně. Jíme buď málo, nebo hodně, jíme velice často nesprávně složenou stravu, případně se snažíme dohnat naše celodenní jídelní manko na večer. Snídáme nedostatečně, často neabsorbujeme během dne dostatečné množství tekutin, mnohdy, zda-li vůbec, snídáme pouze kávu a sladké pečivo. Paradoxně tak nejíme v době, kdy vydáváme nejvíce energie. Proto by snídaně měli být vydatné (a to neznamená, že nebudou chutné). Měly by představovat 25 - 30 % z celodenní dávky jídla. Během pracovního dne a v době odpočinku jíme střídmě, častěji, ale méně vydatně. Svačiny mají být lehké, nejčastěji v podobě nějakého kusu ovoce či zeleniny, ideální jsou také mléčné výrobky.
Při obědě se snaží spousta lidí ranní manko dohnat a výsledkem je překrvení trávicího ústrojí, odkrvení mozku, což má za následek otupělost a ospalost. Oběd má obsahovat 35 - 40 % z celkové denní hodnoty stravy. Opak snídaní mají být večeře, kdy je žádané jídlo jež lehce stravitelné a nemělo by být příliš vydatné. Spousta lidí si neuvědomuje, že i když večer nesní tučná jídla, většina snězené energie se jim uloží, jelikož večer už nás před spánkem žádná vydatná aktivita nečeká a tělo tak nejméně spaluje. Zlozvyk přejídání a špatného časového naplánování stravy je však potřeba dodržovat soustavně. Několika týdenní (u některých lidí dokonce několika denní) snaha o napravení postrádá smysl.
Režim výživy tak musí odpovídat každodennímu režimu práce a odpočinku. Dospělý zdravý člověk by měl jíst 5x až 6x denně, interval mezi jídly by měl být 3 - 4 hodiny. Neměl by však přesáhnout 5 hodin. Alespoň dvě naše jídla denně by měla být teplá. Vyvarujeme se tak chorobám trávicího ústrojí. Mezi teplou stravu patří většina polévek, masná jídla, ryby, různé omáčky, přílohy, ale i káva a čaj. Teplota by se měla pohybovat mezi 55 - 65 °C. Naopak teplejší strava může vyvolat popálení žaludeční sliznice.
Problémem mnoha lidí v dnešní době také je, že jídlu nevěnují patřičný čas. Uchvátaná konzumace má negativní vliv na trávení. Zde je potřeba klást důraz především na děti školního věku. Jíst se tedy má s chutí, pomalu a jídlo je také třeba dobře pokousat. Ve stravě mají být zastoupeny všechny potřebné živiny v dostatečném množství a ve správném poměru, čehož v plné míře dosáhneme smíšenou stravou, to znamená kombinovat rostlinnou a živočišnou stravu. Solit a kořenit je potřeba s mírou. Přednost dáváme černému chlebu před bílým pečivem, jíme hodně čerstvé zeleniny a ovoce a nezapomínáme ani na ostatní cenné potraviny, jako jsou mléko, sýry, ryby, ovesné vločky apod. Obměňujeme způsoby tepelné úpravy (pečeme-li kuře, podáváme k němu vařené brambory, ne smažené).
Na závěr je potřeba připomenout, že během dne by měl zdravý člověk vypít 2 - 3 litry tekutin. Pití je také potřeba si rozvrhnout, ráno je dobré vypít alespoň půl litru, naopak večer z důvodu probouzení moc nepijeme. Neměli bychom ale také nepít vůbec, v noci totiž hodně vody vypotíme.