Vítejte v aréně nesoucí název kuchyň, kde svádějí souboj jednotlivé kuchyňské pomůcky a spotřebiče. Vítězství pak záleží z části na kuchařském umu, z části na stylu, a z části právě na použitém nářadí. Dnes se podíváme na pánve, které zaujímají na tomto poli jedno z předních postavení. Přestože jsou si tvarem velice podobné, najdeme mezi nimi spoustu rozdílů. Jakou tedy zvolit, pokud to myslíme s vařením aspoň trochu vážně?
Pánve s nepřilnavým povrchem, nejčastěji teflonem mají jednu velkou výhodu - a to, že se na nich jídlo nepřipaluje, samozřejmě. Bohužel, zde výhody tak nějak končí. Většina takovýchto pánví je opatřena teflonovým povrchem, který je však velmi křehký a při zahřátí nad určitou teplotu (konkrétně 349 °C dle DuPonta) dokonce toxický. Slyšel jsem dokonce názory, že se částice teflonu oddělují již 204°C, nakolik se však jednalo o promptní informaci, to nevím. Každopádně, ať tak či onak, teflonové pánve v kuchyni ušetří spoustu práce a při správné péči, tj. používání takových materiálů, které jsou k teflonovým povrchům šetrné, jsou nejlepším řešením pro ty, jež nevědí, jak správně vařit na ne-teflonové pánvi.
Pokud tedy nechceme teflonovou pánev, jaké máme možnosti? Tak kupříkladu pánev hliníkovou. Jednou z obrovských výhod tohoto materiálu je perfektní rozvod tepla, jeho efektivnost a rychlost reakce na teplotní změny. Mezi nevýhody musíme zmínit ne vždy zrovna ideální reakce s potravinami, některé dokonce na hliníkové pánvi blednou. A věřte mi, že hliník není zrovna kovem, který byste museli mít v těle.
Eloxovaný hliník je však takový, který byl oxidován tak, aby jeho povrch nebyl již nadále reaktivní. Zachovává si vlastnosti klasického hliníku, je také velmi dobře vodivý, nicméně jeho povrch je mnohem těžší. Je také mnohem odolnější než povrch teflonový. Nicméně stejně jako právě teflon byste jej neměli umývat v myčce na nádobí.
Jak tedy docílit toho, aby se nám jídlo na pánvi bez nepřilnavého povrchu připálilo? Jednoduše. Tak zaprvé, pánev musí být vždy důkladně rozehřátá, než do ní jídlo vložíte. Pokud tak neučiníte, jídlo dáte na pánev a postupně ji budete zahřívat, póry se budou zavírat pomaleji a během tohoto procesu se přilepí k pánvi tak, že ani zpětné ochlazení hlubokému připálení nepomůže. Takže, na studenou pánev nalijeme olej, pořádně ji rozehřejeme a následně vložíme potraviny. Ne jinak, ne naopak. Věřte mi, že si takto ušetříte spoustu hodin drhnutí pod vroucí vodou.
A jaké je tedy resumé? Žádné, kupte si, co chcete. Pokud chcete pánev tzv. „user friendly", pánev, u které nebudete muset přemýšlet, zda už je teplota ideální, nebo zda se nenadopujete gramy aluminia, neváhejte a sáhněte po klasice. Pokud však vaříte opravdu rádi, rádi experimentujete a chcete alespoň trochu přičichnout k profesionálnímu vaření, hliníková pánev by ve vaší kuchyni neměla chybět.